Nejkrásnější řeky Evropy 3. část: Salza a Enns

Salza – královna evropských řek

Salza je bezesporu nejoblíbenější řekou Rakouska, jen málokterý vodák o ní neslyšel. Není divu. Potkáš na ní úseky, kde se v klidu kocháš okolní čistou přírodou, a taky úseky, kde jedna peřej střídá druhou a vyřádí se i zkušení vodáci. Řeka je nejlepší ke sjezdu v květnu, kdy už začíná být teplo a v řece je pořád ještě dostatek vody po jarních táních. Pak už zbývá jen doufat v deštivější léto a podzim, aby se voda dostala na svůj minimální stav (150 cm).

Sjízdná délka řeky je zhruba 78 km. Horní část až po Wildalpen je vodácky nenáročná, Salza má v těch místech široké koryto a málo vody. Tuhle klidnou část řeky navíc přetíná asi 2km přehrada, kterou musíš přepádlovat. Nejčastěji plavbu po řece vodáci začínají u Wildalpenu. Na obou březích leží kempy, které jsou během sezóny plné, ale zázemí s pitnou vodou a teplou sprchou je vždycky fajn.

Od Wildalpenu začíná nejhezčí část řeky – a taky nejnáročnější, až do cílové soutěsky v Palfau. Užiješ si příjemně náročnou vodu v obtížnosti WW II–III, extra těžká místa na řece nenajdeš. Ani tak ale nepodceň pořádnou výbavu a bez helmy a vesty se na řeku ani nevydávej. Povinností je i neoprenový oblek, teplota ledovcové řeky se pohybuje kolem 4 °C.

Vyblbneš se hned na začátku plavby. Ve Wildalpenu je velká peřej se slalomovou tratí, pod kterou se tvoří válec. Kdo si netroufne, vynechá a nastoupí pod ním. Salza je vážně přívětivá a přehledná, úseky, které si netroufneš, přejdeš po břehu. Výjimkou je Velká soutěska, která je s obtížností WW III spíš pro zkušené vodáky. Při případném křestu se totiž jen těžko budeš škrábat na okolní skály a většinou si pár kilometrů poplaveš ledovou vodou, než se dostaneš na břeh. Navíc jsou okolní skály podemleté a voda tě pod ně snadno nabere.

Ale ať nestrašíme, Salza je všehovšudy bezpečná řeka, na kterou vyrážejí i rodiny s dětmi. Stačí dodržovat zásady bezpečnosti při plavbě a pravděpodobně tě nečekají žádné potíže.

Jelikož jde o oblíbenou řeku, za parkovací a nástupní místa si na Salze zaplatíš – za každé auto, se kterým zastavíš na jednom z 18 míst nebo když budeš parkovat na jednom ze 4 parkovišť. Není to pálka, za třídenní známku dáš 19 €, nadšenci pravděpodobně sáhnou po celoroční známce za 35 €. Podrobnější informace najdeš na webu Salzaline.

Divoká Enns skýtá spoustu překvapení

Salza se vlévá do Enns, která není tolik frekventovaná. Jde o pátou největší řekou Rakouska – ke splutí nabízí dlouhých 250 km a spoustu příležitostí pro začátečníky i zkušené vodáky. Obtížností se pohybuje od WW I–III, plus dvě soutěsky až na hranicích sjízdnosti. Mezi náročnými vlnami a spoustou, spoustou výzev tě ohromí krása horských masivů, které tě budou doprovázet.

Ačkoliv jde o mnohem (co do techniky) zábavnější řeku, často na ní nepotkáš ani pádlo. Stejně jako v případě Salzy platí, že je nutnost neopren, spolu s další vodáckou výbavou.

Horní úsek až po Mandlingpass není až tolik zajímavý. Pod ním se ti ale řeka otevře, začnou krásné peřeje a kaskády až do Schladmingu. Tenhle úsek patří mezi nejoblíbenější, je dlouhý asi 8 km a má obtížnost WW II–III. Další podobný úsek je od soutěsek v Gesäusee k mostu Gstatterboden.

Horního toku si užiješ i od města Raadstadt. Začneš na klidných peřejích, které jsou ideální na rozjezd. 10 km si užiješ WW I–II, pak už se úsek přehoupne do těžších WW II–III a začne opravdová zábava na pořádných vlnách a v ostrých zatáčkách.

Opravdový pokladem na Enns je pak soutěska Bruckgraben, kterou jsme vybrali i do našeho sjezdu divokých řek. Samotná soutěska ti vyrazí dech svou majestátností a nebudeš věřit tomu, co trocha vody tekoucí malým potůčkem dokáže udělat za několik milionů let. Vážně to stojí za to.