Nejkrásnější řeky Evropy 2. část: Möll a Isel

Möll je peřejnatá ledovcová řeka na jihu Rakouska, co by kamenem dohodil z Villachu. Pramení na nejvyšší hoře Rakouska, Grossglockneru, a putuje dalších 80 km krásnou rakouskou přírodou až do řeky Drávy. Ideálka pokud jsi začátečník, který si chce užít svižnou řeknu s peřejemi. Ani jako pokročilý sjezdař se nudit nebudeš – na toku je spousta míst, kde si zablbneš, skočíš z mostu nebo ze skály. Při vyšších stavech vody můžou po rychle tekoucí WW I a WW II překvapit pořádné vlny.

Řeku si oblíbili především kajakáři, zvládne i kánoe a raft. Všehovšudy je hodnocená lehkou obtížností, na celém úseku se střídá WW I a WW II a oproti Iselu jde o oddychovku. Pouze počátečních několik kilometrů má WW III. První úsek Pockhorn–Putshall má hodnocení WW IV, další úsek Putschall–Winklern má WW III s množstvím vysokých jezů. Pod posledním z nich je krásný těžší jednokilometrový úsek a v dalších úsecích se obtížnost snižuje.

Möll je specifická proměnlivou výškou vody během dne. Na začátku toku odvádí přehrada Margaritzen část vody do elektrárny Kaprun. A právě na elektrárně závisí, kolik vody korytem putuje. Vodní stav kolísá během dne i o 20 m3 za vteřinu. Nejvíc vody bývá kolem poledne – elektrárna zpravidla funguje 10–12 a 14–16 hodin. I za nižší vody si řeku užiješ bez přenášení.

Velká část vodáků jezdí od přírodní slalomové trati ve Flattlachu až do jezera u českého vodáckého kempu Campanulla. Celý tento úsek má přibližně 20 km a dá se sjet za necelé tři hodiny. Ve Flattachu najdete i vodočet, díky kterému můžeš odhadnout, v kolik hodin vyrazit na vodu. Za splutí nicméně stojí celá řeka, první úseky jsou možná dokonce i hezčí. Dalším oblíbeným střediskem je Obervallach na dolním toku. Výhodou je, že Möll má snadný přístup k silnici téměř v celé své délce, takže můžeš kdykoliv vystoupit. A sjet ji znovu.

Ledovcové řeky obecně rozhodně stojí za to. Kocháš se vysokými štíty hor, krásnou krajinou, všude samé zátočiny, soutěsky, zelené louky, skály porostlé sytě zelenými lišejníky. Konkrétně Möll teče otevřeným údolím Vysokých Taur s lehkým industriálním nádechem. Po cestě je totiž spousta vysokých mostů místní železnice a roury vodních elektráren. Ty se navíc starají o přítoky Möllu po celé jeho délce.

Řeka Isel pramení z druhé nejvyšší rakouské hory – Grossvenediger. Je to parádní ledovcová vodnatka, na které se nebudeš nudit. Údolí obou řek jsou od sebe vzdálená jen pár kilometrů, ale každá z nich je jedinečná svými peřejemi, soutěskami a taky obtížností. Jako začátečník si tu najdeš pár zajímavých míst, celkově Isel ale doporučujeme spíš zkušenějším vodákům, kteří si umí hledat cestu peřejemi. Řeka po celou dobu teče svižně, těš se na rychlý proud, velké vlny a parádní válce. Nudit se nebudeš a jestli Isel podceníš, bez pochyb tě v tom vykoupe.

Čím výš po proudu nastoupíš, tím snáze se vykoupeš. Papírově je sjízdných necelých 50 km, na některých úsecích ale platí omezení pro splutí. A při vysokém stavu vody některé úseky rádi omezíš sami. Dohromady je asi 20 km s WW II, zbytek cesty se obtížnost pohybuje nad WW III podle úseků a množství vody – není problém se dostat až na WW V.

Nejjednodušší sjezd WW II je od St. Johan až do ústí Drávy. Většina vln se dá objet bezpečnější trasou, a i jako začátečník se stihneš kochat okolní přírodou. Od Hubenu (21. km) je to trénink na divoké vodě, jak se sluší a patří. Řeka se valí stylem WW III–IV, čekej spoustu peřejí, stupínků a válců na hraní. Nic pro nudaře. I když to ukočíruješ a nevykoupeš se, stejně budeš zmáčený od hlavy k patě.

Dopoledne čekej nižší stav vody a lehčí splutí, postupem odpoledne a k večeru stoupá průtok klidně i o 20 cm. Jestli víš, co děláš, Isel si náramně užiješ a nepochybujeme o tom, že se zařadí mezi tvoje nejoblíbenější řeky. Pokud máš zatím za sebou jen pár desítek kilometrů, doporučujeme poslední úsek od St. Johan. Nuda nehrozí, stále se můžeš těšit na pořádné peřeje. Vyhneš se tak náročným úsekům, kde řeka dává na odiv svou horskou divokost a jakékoliv plavání po pádu je dlouhé a problematické.