Prozkoumal jsi všechno?

Už jsi četl náš blog?

Buď v obraze!

Měj pravidelné fresh info o akcích, kurzech, slevách, soutěžích, článcích a mnohem víc.

Souhlasím se zpracováním údajů pro účely unikátních e-mailů a novinek XA.

Náš nejžhavější zážitek

Xtreme blog

Jak mě poprvé ovládl adrenalin

Co vlastně adrenalin znamená pro naše tělo? Proč ho jeden nemá rád a proč je jim druhý posedlý a hledá stále silnější a silnější zážitky? Jak dokáže naše tělo ovládnout? Já na tyto otázky našel odpověď už ve čtyřech letech, i když jsem neměl páru o tom, že nějaký adrenalin existuje.

Adrenalin (neboli epinefrin) je hormon, který uvolňují nadledvinky. Je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“. Když narazíte na stresovou reakci, začne se v těle dít obrovské množství změn. Jednou z nich je vyplavení adrenalinu, který se vás snaží udržet při životě.

Adrenalin způsobuje, že tělo podává extrémní výkony. Už od mala nás něco vede zkoušet, co zvládneme. Co naše tělo vydrží a co ne. Hledáme zážitky na hraně, které často dopadají zle. Ale když je ustojíme a překonáme, uspokojí nás to a chceme víc.

Moje cesta za babičkou

Kolo

Podělím se s vámi o jednu z mých vůbec prvních vzpomínek, kterou mám a která je s adrenalinem neodmyslitelně spojena. Mohlo mi tehdy být kolem 3 nebo 4 let. Sotva jsem uměl chodit, ale strašně jsem chtěl jezdit na kole – kdo by taky chodil, když může jezdit.

Myslím, že jsem tehdy na kole sotva udržel rovnováhu, protože to bylo v období, kdy mi rodiče sundali přídavná kolečka. Bez koleček a jako největší frajer jsem mohl jezdit za babičkou na pole. Plný odhodlání a nadšení jsem tehdy dupl do pedálů a kolo se rozjelo po cestě z kopce rychlostí, jakou jsem ještě nezažil. Netušil jsem, co to adrenalin je a jaké pocity mi to přinese. Bylo to opojné a krásné…

Následující měsíce, kdy jsem na kole nemohl jezdit a musel pravidelně chodit k zubaři kvůli vyraženým zubům, už tak krásné nebyly. Skončil jsem totiž ve splavu, v potoce s vyraženými předními zuby. Ale co, byly to mléčňáky. Nic, kvůli čemu bych se neoženil. Tenhle zážitek už do smrti nezapomenu a jako připomínku mi vnitřní část horního rtu zdobí krásná jizva.

Myslíte, že jsem se pak na kolo vykašlal? Vůbec. Po čase jsem začal hledat výzvy, s kamarády jsme stavěli skoky a dirty, jezdili downhill a kolem absolutně žili. Dávalo nám totiž to, co jsme hledali – adrenalin. A dává pořád. Dnes si nedokážu den bez adrenalinu představit. Jsem na něm závislý a hledám, co šílenějšího vyzkoušet.

Proč ale tělo adrenalin vyžaduje? Může na něm vznikat závislost? Protože já rozhodně závislý jsem… A vy?

Mohlo by se ti také líbit...
Zavolejte nám!